Není karát jako karát

V klenotnictví si prohlížíte šperky ze čtrnáctikarátového nebo osmnáctikarátového zlata, z médií se zase třeba dozvíte, že nějaká princezna obdržela darem sedmdesátikarátový diamant. Začínáte tušit, že není karát jako karát. Jak to vlastně s těmi karáty je?

Ve středověku zdatní arabští obchodníci obchodovali taky s drahými kameny. Tyto drahé kameny, zejména z Indie a Cejlonu, dnešní Srí Lanky, prodávali evropským panovníkům a šlechtě. Cenu drahých kamenů určuje mnoho kritérií, například jejich barva, tvrdost, lesk, průsvitnost a průhlednost. Jedním z hlavních faktorů stanovující cenu všech těch diamantů, safírů, rubínů, smaragdů a dalších drahých kamenů je jejich hmotnost.

Drahé kameny byly v této době vyvažovány semeny keře Kharrub. Tato semena měla totiž všechna, jen s nepatrnými odchylkami, stejnou hmotnost a sice 0,2g. A z názvu keře Kharrub pak vniklo slovo karát.

V roce 1907 byl zaveden takzvaný metrický karát o hmotnosti 0,2g. Karát je tedy jednotkou hmotnosti drahých kamenů a tak například desetikarátový diamant má hmotnost 2g.

U drahých kovů je však karát vlastně jednotkou ryzosti. Čisté zlato je vlastně dvacetičtyřkarátové zlato. Takové zlato je však příliš měkké a otíratelné, a proto se do zlata přidává jiný kov, nejčastěji stříbro, a tak vzniká slitina. Tak například osmnáctikarátové zlato obsahuje 18 čtyřiadvacetin čistého zlata a 6 čtyřiadvacetin příměsí, nejčastěji stříbra.

Jakmile teď někde uslyšíte, že nějaké princezně se na ruce třpytil prsten z osmnáctikarátového zlata s dvacetikarátovým safírem, dokážete hravě určit ryzost drahého kovu a stanovit hmotnost drahého kamene. Je to tak dobře, neboť již několik tisíc let šperky prostě k ženám neodmyslitelně patří a umocňují přirozenou krásu žen.

Použitá fotografia: heart-glass-light-trailers-jewel / Autor: meineresterampe / Licencia: CC0